||Lust For Power||6. kapitola|1.část

13. února 2015 v 10:00 | Kikča |  Lust For Power|1.díl
Už jsme u šesté kapitoly téhle skvělé povídky a já s úsměvem na tváři mohu sdělit že i tentokrát se vydáme do říše fantazie. Ulehněte. Zavřete oči. A ponořte se do říše, kde LFP stává se vaší součástí :-)

Hezké čtení.

Varování! Není vhodné pro osoby mladší 13 let a pro lidi se slabším žaludkem!
V kapitole se vyskytuje krev!
Neručím za vaše zdraví! Muhahahaha...


6. Kapitola


Touha,
láká tě stále víc,
až nevydržíš
a ochutnat musíš.

(Z pohledu Liriana)



"Musíme toho kluka najít!" vrčel hlubokým hlasem Denn.

Běželi lesem. Lirian ani zdaleka netušil, jestli chlapec bude na stejném místě, nebo už zmizel neznámo kam.

Stromy se nad ním tyčili, jakoby s výsměchem. Vypadalo to, že se mu dokonce k jeho smůle snažili zabránit v hledání. Nevnímaje ty zrádné dřevité věci, pociťoval pod nohama křupat mech. Ten zvuk jej jistým způsobem uklidňoval. Na cestu svítili poletující lesní víly. Malinké stvoření se zářivými křídly, na sobě nesli různé odstíny barev.

Uslyšel řev, divoký, nespoutaný, drásající uši. Zvířata polekaně pobíhala po lese, snad tušili, že se tu prohání Duman, který by je svými tesáky s chutí zakousl. Denn prudce zastavil a pohlédl do jeho očí. Lirian čekal, věděl, že jeho přítel čmuchá, hledá ve větru pach svého druha.

Denn od něj odvrátil pohled, který posléze stočil k jednomu stromu. Přistoupil k němu a přičichl. Nasával jemu neznámou vůni. Náhle spatřil hmatatelný úsměv na tváři svého přítele: "Není tak chytrý" zamumlal pro sebe. "Mám ho" řekl trošku hlasitěji, posléze se rozeběhl jistým směrem, odkud předpokládal, vycházel onen řev.

Lirian mu byl v patách. Ne vážně. Byl od něj asi půl metru, doslova se mu ztrácel před očima. Plíce divoce lapali po dechu, pot stékal po pleti a srdce divoce bilo na poplach. Neposedné vlasy vlály ve větru.

'Definitivně se mi ten zakrslý netopýr, jenž se nazývá mým přítelem zmizel!' mumlal si v hlavě. Měl pravdu. Denn se ztratil za jedním stromem vydávající zvláštní světlo. Nejspíš slunce.

Doběhl k onomu místu, nepočítal však s tím že tam právě bude sráz. Zřítil se do vody.

Unášela jej řeka.




OoO

(Z pohledu Kianna)


Když zmizel onen Anděl. Věděl, že nemá hodně času. Netušil, co to s ním provedl jeho teď už Nemesis, jenže si to začínal uvědomovat. Netušil zda si z něj střílí, či ho zkouší.

Bolest. Neutuchající praskot kostí. Střeva v jednom ohni. Mozek ho pálil, jak se snažilo to monstrum ovládnout mysl. Vzpírání mu způsobuje tuhle strašlivou bolest. Ty pocity, které nenáviděl. Věděl však z dobrého důvodu, proč musí odolávat onomu nutkání.

O jeho srdce se cosi otřelo. Něco, co dobře znal. Divoce zařval, ne už lidským hlasem. Cítil, že tělo mění svou podobu do toho zvířete.

'Běž! Vím, že to chceš' odvětil ten známí dotěrný hlásek.

"NE!"

'Dělej' našeptával mu 'Chceš to'.

Prohnul se v zádech. Už ani nedýchal. Pěsti zarýval do trávy. Po chvilce se ozvalo zašustění. Okamžitě stočil pohled za zvukem. Spatřil velkého Jelena. Věděl, že je v prdeli.

Rozeběhl se za utíkajícím jelenem.

A to Monstrum v něm ožilo…



OoO

(Z pohledu Liriana)


Vynořil se na jednom břehu. Nevnímal promočené oblečení. Ani bolavé tělo. Andělské instinkty jej hnali dál. Dral si cestu přes stromy. Odháněl větve z cesty.

Nemusel jít daleko.

Spatřil ležícího Jelena v kaluži krve. Ne, leželo tu víc zvířat. Mrtvolně bledé. Krev byla přímo všude. Viděl Denna, jak nehybně hledí na tuhle podívanou. Zatíná pěst. Oči upřené na mrtvá zvířata.

"Pozdě" vydechl přidušeně Lirian.

"Ano" odkýval mu to ten druhý. Oči přikované do země, jenž připomínal spíše mírný potůček. "Tohle jsem nechtěl" mumlal. "nevěděl, já." otočil pohled k němu, viděl strach i slzy jemně stékající po bledé tváři "je to moje vina"

"Nemohl si to vědět". Oponoval neslyšně.

"Mohl jsem to tušit!" křičel.

"Denne, kde je?" změnil raději téma.

Jeho ruka vystřelila před sebe. "Tam, u jezera."

Kroky, blíž a blíž k jezeru. Tušil něco zlého. Nikdy, neměl dovolit, aby oni dva spolu trénovali. Ne, tohle nebylo v plánu. Měli se mít rádi, nikoli skoro se zabít a ještě k tomu ohrozit své okolí. Odhrnul z cesty jednu větev. Druhou přeskočil. Za zády cítil dech druhého muže.



Vynořil se na krásné pláži. Čistě průzračný rybník zářil ve slunečním svitu. Rybky neposedně plavali uvnitř. Labutě hrdě na povrchu a kachny se svými malými kroužili okolo. Na pláži pobývalo pár dalších zvířat. Lekníny zářili všemi barvami a ani vrby s jinými stromy nechyběli. Avšak po chlapci ani stopa. Nechápavě pohlížel kolem sebe. "Kde je?" šeptl potichounku.

"Támhle" ukázal na malý ostrůvek uprostřed rybníka. On neviděl, co tam je, Dumani však s jejich zrakem mohli dohlédnout tak daleko.

Chvíli tam tak stál. Hleděl na ono místo. Přemýšleje, jak se dostane na druhou stranu.

Nakonec vzdal své úsilí.

Popošel tři kroky. Roztáhl ruce. Pohlédl k nebi. Zavřel oči. Ze zad vyrašila mírná bolest. Náhle to však pominulo a on se rozletěl do nebe. Své majestátní křidla nechávaje všem na obdiv. Oblečení, které měl na sobě, dodávalo ještě větší kráse. Černé kožené kalhoty. Holá svalnatá hrud přes kterou měl pouze nádherný meč ukovaný z božského bronzu. Bez bot. Vlasy jemnější než jindy, delší než jindy, povlávali ve větru. A ty krásná bílá křídla zářila žlutou aurou, vystřelující jemu po celém těle.

Hbitě se rozletěl směrem dolů, až přistál na měkkém mechu. Rozhlédl se kolem. Uviděl Kianna, už normálního. Jak leží. Neslyšně oddechuje. Krev má po celém těle. Věděl o zlomeninách po těle. Stejně tak tušil jeho rozhořčení.

Vzal do náruče drobné tělo.

Vylétl do nebe.

Ted už stačí, aby si Kiann udržel zdravý rozum.

Pokračování příště


Vaše názory mi pište prosím do komentářů :)



Jsi Fanouškem povídky LFP? Tak neváhej a vyber si jeden z Teamů, který si můžeš dát na svůj blog!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 AdaCordella AdaCordella | E-mail | Web | 14. února 2015 v 9:33 | Reagovat

Propásla jsem zveřejnění, ale aspoň, že na mě to pokračování počkalo :3 Byl to celkem zajímavý zvrat. Chudák Denn, nestihl přijít včas a zřejmě si to teď bude vyčítat. Jsem zvědavá, co si Kiann počne, až se vzbudí :)

2 Fey Fey | Web | 15. února 2015 v 19:08 | Reagovat

Já tě zabiju. Další kapitolu - hned! :D

3 Kikča Kikča | E-mail | Web | 16. února 2015 v 17:06 | Reagovat

[1]: :-D Litovat? Jo to teprve začne, ale nebude litovat jenom on :-))

[2]: Další část LFP výjde 18.2 :-), to máš zachvilku :-D

4 Kačíí Kačíí | Web | 3. března 2015 v 12:17 | Reagovat

Věděl, že je v prdeli:DDD musela jsem se smát, i když to vůbec k smíchu není:OO
Nádherná kapitolka, jak jinak:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama